„Náš cíl je, aby bylo celé Česko bez odpadu,“ říkají Míša a Helča z projektu Czech Zero Waste

Holky z blogu o minimalizaci odpadu „Czech Zero Waste“ slaví v České republice velký úspěch. Mimo jiné byly v DVTV.cz a letos v červnu přednesou aktuální téma „zero waste“ na Veggie Festu v Olomouci. Kromě přednášky, kde se podělí se svými zkušenostmi a proberou téma „od A do Zet“, si zde pro návštěvníky připraví také praktický workshop.

 

Foto: Helča a Míša z blogu https://www.czechzerowaste.cz

 

Co považujete za svůj největší úspěch a jaké další mety byste chtěly dosáhnout?

Helča: Pro mě je největší úspěch vlastně všechno to, co se nám od založení blogu povedlo. Všechno se postupně posouvá a náš největší a trochu optimistický cíl je to, aby bylo celé Česko bez odpadu.

 

Myslíte si, že k tomu má Česko nakročeno?

Helča: Nevím, jestli může být úplně bez odpadu, ale co se týče zero waste života, v Česku se to za tři a půl roku, co fungujeme, hodně zlepšilo a posunulo. Aktuálně je u nás asi 70 bezobalových obchodů, což není nikde v zahraničí. Například na celé Dánsko jsou pouze dva bezobalové obchody a v Anglii jsou asi tři.

 

To vypadá, že má Česko dobře našlápnuto. Zajímalo by mě, jestli fungujete převážně na sociálních sítích, nebo šíříte osvětu také mimo sítě?

Míša: Aktuálně trávíme mnohem více času mimo online svět. Začaly jsme psát blog a myslely jsme si, že budeme psát o tom, jak chodíme nakupovat do bezobalových obchodů a co všechno nám to přináší, ale postupně si nás začali lidé zvát kvůli přednáškám a workshopům. Ročně máme několik přednášek a jen díky tomu, že jsme tři, to zvládáme všechno pokrýt.

Jaký byl první impuls k myšlence založení blogu a kdy to bylo?

Míša: Na podzim v roce 2015 byla Jana, naše kolegyně, v Dánsku a seznámila se tam s blogerkou píšící o zero waste. Ta jí ukázala, kde může nakupovat do vlastních nádob, a Jana si řekla, že by bylo fajn, kdyby něco takového fungovalo i u nás. Něco, co by lidem ukazovalo, jak na to. V té době nic takového neexistovalo, a proto se nás Jana zeptala, jestli s ní do toho půjdeme. V roce 2016 jsme vydaly první článek a od té doby fungujeme.

 

Jak to ovlivnilo váš život?

Helča: Mně to ovlivnilo život hodně, protože v době, kdy jsme blog zakládaly, jsem byla v prvním ročníku na environmentalistice a se zero waste i s dalšími environmentálně příznivými věcmi jsem teprve začínala. Takže kdybych srovnala svůj život předtím a teď, tak se můj život změnil aspoň o 90 %. Ale nedokážu přesně říct, jestli je to všechno díky zero waste nebo je to přirozený vývoj, když člověk začne studovat.

 

„Bioodpad tvoří až 40 % z celkového odpadu, díky jeho třídění můžete svůj odpad zredukovat až o 40 %.“

 

Popište mi tedy prakticky – jak vypadá váš normální den nebo týden?

Míša: Kdybych to měla vzít od začátku, ráno si vyčistím zuby bambusovým kartáčkem a zubní pastou z bezobalového obchodu, kterou mám v malé skleničce. Umyju si ruce tuhým mýdlem, na snídani si uvařím kaši z vloček z bezobalu, kam přidám další ingredience také z bezobalového obchodu. Stejně tak probíhá oběd i večeře. Pokud vyrazím někam ven, vždycky si vezmu láhev na vodu. Pokud se jdu někam najíst a není to restaurace, mám vždy po ruce nějakou krabičku a někdy i příbor nebo nějaký pytlíček. Jelikož bydlím na vesnici, nakupovat chodím jednou za čas, nejbližší bezobalový obchod mám asi půl hodiny cesty od nás, takže jednou za měsíc udělám obrovský nákup do zásoby. Přes léto máme zeleninové bedýnky a pečivo běžně kupuji v pekárnách.

 

Helča: Já to mám podobně jako Míša, až na to, že nebydlím na vesnici, ale přímo v centru Olomouce, takže když jdu na nákup, mám už vypozorované, že většina obchodů zavírá v šest. Když vyjdu mezi pátou až půl šestou, stihnu obejít všechny obchody, co potřebuji: pekárnu, bezobalový obchod i zelinářství. Přijde mi, že kdybych nakupovala v supermarketu, půlhodina by mi vážně nestačila. Takže je to obrovská úspora času.

 

 

Ne vždycky si tohle můžete předem naplánovat. Co když vás třeba přepadne hlad a nemáte s sebou krabičku?

Míša: Vždycky se snažím hledat alternativy. Kdybych měla hlad, budu se ho snažit zahnat třeba jablkem nebo si vezmu pečivo rovnou do ruky a nebudu chtít pytlíček. Kdyby byl ale stav nejvyšší nouze, tak si nějaké jídlo asi dám. Ale za ty tři roky se mi nestalo, že bych si odnášela jídlo v nějakém polystyrenu, to prostě ne.

Helča: Mně se to stává hlavně při cestování, když nejsem úplně připravená nebo tam není možnost nebaleného jídla. Plánováním se tomu dá ve většině případů předejít.

 

Cítíte se tímto životním stylem nějak omezené?

Míša: Budu mluvit za nás všechny a určitě můžu říct, že nás to nijak zásadně neomezuje. Život bez odpadu nám toho naopak moc přidává. Je mnohem zajímavější než ten běžný, protože nás nutí hledat různé alternativy a často i vystoupit z komfortní zóny, což na začátku znamenalo třeba i to, že jsme v pekárně požádaly o chleba do vlastního pytlíčku. Taky máme možnost se díky tomu seznámit se spoustou lidí. Je důležité říct, že o bezodpadovost by se měli snažit všichni, protože je to i v našem zákoně.

 

Já se snažím nad svými nákupy přemýšlet a minimalizovat odpad, ale musím se přiznat, že je pro mě novinka, že přímo existuje takový zákon. Co konkrétně tedy tento zákon říká?

Helča: Je to Zákon o odpadech (185/2001 Sb., pozn. redakce), který je o předcházení vzniku odpadu a říká, že každý občan ČR by se měl snažit minimalizovat svůj odpad a předcházet mu.

Míša: Je pravda, že o něm moc lidí neví.

 

Jaké jsou vaše rady nebo doporučení, jak by mohl každý omezit svůj odpad?

Helča: Asi nejjednodušší věc na začátek, kterou může každý udělat, je nepít vodu balenou, ale nosit si vlastní láhev a tašku na nákup. Další kroky už se liší podle každého člověka, jestli je to třeba student nebo maminka na mateřské dovolené. Když se každý podívá na svůj odpad a tam si vybere ze začátku jeden až dva odpadky, které tam už nechce vidět, a pokusí se je omezit nebo nahradit, může se postupně propracovávat k menšímu a menšímu odpadu. Docela efektivní je třídit bioodpad, protože tvoří až 40 % z celkového odpadu, a tím pádem díky jeho třídění můžete objem celkového odpadu až o 40 % zredukovat. Když člověk vůbec neví, jak začít, máme mobilní aplikaci „Bezodpadová výzva“, kde je 40 úkolů – na každý den jeden, od nejjednoduššího až po těžší člověka provede až k bezodpadovému životu. To je dobrý začátek, který může někomu pomoct.

 

Dne 15. června budete mít na Veggie Festu přednášku a workshop, na co se můžou návštěvníci těšit?

Míša: Na přednášce projdeme všechny základní oblasti života, jako je jídlo, nakupování, hygiena, péče o miminko nebo nakupování věcí, jako je oblečení nebo vybavení domácnosti. Workshop bude spíš praktický, bude to taková sonda do životů účastníků, kde budeme pracovat přímo s jejich odpadem. Bude vyžadovat aktivní přístup, bude se diskutovat a hledat řešení s předcházením odpadu konkrétně v jejich domácnosti.

 

Jak jste se o Veggie Festu dozvěděly?

Míša: Zaregistrovaly jsme ho na Facebooku, ale letos se ho budeme účastnit poprvé.

 

Je ještě něco, co byste chtěly zmínit?

Míša: Víc si povíme až na přednášce.


Vytisknout